Zkusit to trochu jinak

Seděli jsme u vody, kolem skvěle bavící se lidé, před námi jen voda a zapadající slunce. Nebyla to žádná romantická atmosféra, kde je možné si vyznat lásku a říkat si sladkobolná slovíčka (ne že bychom na to někdy s manželem byli ;) ).

Přesto tady vládla skvělá, uvolněná atmosféra. Užívali jsme si poslední prázdninové dny volna, protože se blíží září a nastává samozřejmě čas MUS/ím/íš/me/te. Jak pro mě, tak pro dvojčata to bude menší šok zase se naučit vstávat s budíkem. Bude se taky měnit čas, takže brzy začne i vstávání za tmy. Dodnes jsem nad tím nepřemýšlela, protože letošní léto pro mě osobně bylo strašně lenivé. A samozřejmě se to nepodepsalo jen na mém těle (použiji slova mamky "jsi taková oplácanější" :D), ale i na mém fungování. 

Ve městě jsem byla zvyklá opravdu makat na 150%. Město si tuhle aktivitu žádalo - šup do školky s dětmi, šup do práce, rychle z práce, zpátky do školky. Honem, honem do sprchy, už zase je čas večeře??? Já si nepamatuju, že bych v Brně poslední 2 roky dělala něco jiného než jezdila do práce a do školky. Kdežto na Plumlovské VSI se žije líněji. Nemáme žádný řád, nemáme žádné povinnosti. Jsme spokojení, jsme leniví. Nikam se nám nechce a pořídit nákup v 10 km vzdáleném Prostějově je pro mě nadlidský výkon, ke kterému se dva dny připravuju a přemlouvám. A to jen proto, abychom neumřeli hladem. 

A za chvíli přichází září. Období, kdy všichni zase začnou vstávat brzy, aby stihli školku, školu, práci. Budeme popohánět děti, vybírat oblečení - to "slušnější" přece (při pobíhání kolem domu v době prázdnin je mi upřímně jedno, jestli si vezmou jednu ponožku modrou a druhou růžovou), začneme snídat (my rodiče) za pochodu a zbytky, které zůstanou po dětech. Začneme platit školné a školkovné, nakupovat všechny možné potřeby i nepotřeby, budeme řešit, že nám děti vyrostly z bačkůrek a tenisek ("To snad ne, ty máš ty boty zase tak ošoupaný, Terezko???")... Je toho plno, co budeme MUSet! Tak si tady v upršenou sobotu sedím na balkoně a přemýšlím, jak moc se na tohle těším a jak moc si tento režim chci do svého života znova pustit. Přicházím na to, že nechci. Proč? Nevidím v tom smysl. Honit se, dodržovat termíny, snažit se být všude a přitom nebýt nikde, dělat milion věcí naráz, vstávat o hodinu dřív, abych na tu snídani nemusela snídat opravdu ty zbytky po dvojčatech. ..

Chci to jinak. A tak si to začínám tvořit jinak. Mluvíme o tom, jak by bylo fajn, kdyby byl manžel víc doma, jak by bylo skvělé zase začít vést své lekce yogy. Přemýšlím nad tím, jak budu brzy tvořit vánoční dekorace a děti mluví o tom, jak se jim nechce do školky. A tak se snažíme mluvit, probírat ze všech stran, hledat řešení a tvořit si život trošku jinak. Tak, abych mohli žít a ne přežívat. Aby jsme se nescházeli večer vystresovaní, vyčerpaní, unavení, znechucení... 

A aby nám to šlo hezky od ruky, dopřáváme si pravý dort LINDT EXCELLENCE (99%) s citronovou šlehačkou. Je úplně nejlepší!!! Tak, přátelé, ať jsme tlustí na tři prsty :D Užívejte poslední prázdninové, ač upršené dny. Rychle to letí, tak vychutnávejme letní pohodu, dokud ji ještě cítíme!